V těchto dnech si připomínáme 70 let od osvobození jihomoravského regionu od nacistické okupace a od konce druhé světové války. Tato válka s 60 miliony obětí se stala největším globálním válečným konfliktem a krveprolitím, který nemá v historii lidstva obdoby. Poznamenala každou rodinu a téměř v každé obci se tyčí památník věnovaný obětem této války. Její oběti a padlí nesmějí být zapomenuti!
Dne 26. března 1945 zahájila vojska 2. ukrajinského frontu pod vedením maršála R. J. Malinovského za spoluúčasti jednotek Rumunské královské armády Bratislavsko – brněnskou operaci s úkolem prorazit nepřátelskou obranu z území jihozápadního Slovenska a postupovat na Bratislavu a Brno.
Ve dnech 5. a 6. dubna zahájila vojska maršála Malinovského boje o předmostí Moravy v prostoru Lanžhota, který byl po urputných bojích osvobozen 11. dubna. Po prolomení fronty vydal velitel I. gardové jezdecko-mechanizované skupiny generálporučík I. A. Plijev rozkaz k průlomu na Brno. V dalších dnech čekaly sovětskou Rudou armádu v postupu na Brno ještě tuhé boje.
V prostoru Vranovic chtěli nacisté využít řeku Svratku jako přírodní překážku. Blízkost důležité železniční trati Břeclav – Brno jako strategické cesty představovala pro obec nebezpečí a hrozila tvrdým válečným střetnutím. Během dopoledne 15. dubna již bylo slyšet hřmění děl od Hustopečí. Do obce přijelo rovněž několik německých tanků od divize pancéřových granátníků „Feldhernhalle-2“. Zmatek a chaos mezi německými obránci Vranovic umocnil v podvečer silný nálet sovětských letadel, při kterém naštěstí nikdo z civiních obyvatel obce nepřišel o život.
Hlavní tíhu náporu sovětských vojsk nesly jednotky 1. gardové jezdecké mechanizované skupiny generálporučíka I. A. Plijeva. Během 16. dubna se Rudé armádě podařilo osvobodit Hustopeče, Starovice, Popice a Uherčice a postoupit až k řece Svratce v prostoru mezi Vranovicemi a Velkými Němčicemi.
Aby získali čas pro vlastní obranu brněnského prostoru, zničili nacisté všechny mosty a nádražní zařízení. Podle obecní kroniky byly celkem zničeny 4 velké mosty, 30 vyhýbek, staniční vodárna, čerpadla, vodní jeřáby, nakládací rampa, hospodářské stanoviště, 6 osobních a 12 nákladních vozů a 5 maďarských lokomotiv.
Ani tato drastická opatření však nepomohla Němcům Rudou armádu zastavit. V noci ze 16. na 17. dubna za naprostého utajení zbudovali sovětští ženisté brod pro tanky a pontonový most pro pěchotu. Za úsvitu 17. dubna 1945 pak překročila sovětská vojska řeku Svratku a udeřila na německou obranu.
Od šesté hodiny ranní začala ve Vranovicích narůstat střelba z pušek a automatických zbraní. Palba postupně nabývala na intenzitě a na obec se rovněž snesla záplava dělostřeleckých granátů a min. Němečtí obránci, zaskočeni faktem, že se sovětské jednotky tak rychle dostaly přes řeku, palbu neopětovali a začali ve zmatku ustupovat směrem k Přibicím. V 9:30 hodin vyrazili z lužního lesa u Svratky první kozáci na koních, přebrodili Říčku a v divokém cvalu se vřítili do obce. Byli to příslušníci 46. gardového jezdeckého pluku pplk. A. N. Vasjučenka a 142. gardového dělostřeleckého a minometného pluku pplk. S. P. Sidělnikova z 13. gardové jezdecké divize. V úterý 17. dubna 1945 v 11 hodin byly Vranovice svobodné!
V přímých bojích padli ve Vranovicích 2 sovětší vojáci (jeden u školy, druhý na návsi v nové čtvrti). Dalších 32 zemřelo v následujícím období na následky zranění, nemocí nebo nehod v sovětském polním lazaretu, který byl vybudován v obecní škole. Zemřelí byli provizorně pohřbeni vedle hřbitova a v prosinci 1945 byly jejich ostatky vyzdviženy a převezeny na čestné vojenské pohřebiště v Hustopečích.
Zdroj: Obec Vranovice, Malovaný kraj, 2007
Zpracoval: Josef Horníček
