Klub divných dětí – autor: Petra Soukupová

Klub divných dětí

Dnešní recenze je od slečny Veroniky Bezvodové, velice za ní děkujeme a těšíme se na další.

Tohle se tak krásně četlo! „Asi je to opravdu tím, že jsem divná, protože mám ráda čtení, ale ve skutečnosti jsou divný ty ostatní, když je čtení nebaví, protože čtení je nejlepší věc na světě. Petra Soukupová se potřetí rozhodla vstoupit do žánru nejtěžšího kalibru, a to do žánru pro děti a mládež. Její kniha Nejlepší pro všechny je příběhem desetiletého Viktora, na který následně navazuje kniha s názvem, Kdo zabil Snížka. Jejím posledním počinem v tomhle žánru je kniha nesoucí název Klub divných dětí.
Kniha o odlišnosti, o toleranci, o nepochopení, o přátelství. O vědomé i nevědomé touze být přijímán, takový jaký jsem. O touze být pochopen a neodsuzován, taky o lásce k sobě samému, o hledání rovnováhy, o posměchu a šikaně, o vtíravém a nevítaném pocitu osamění, o krutosti dětského světa, o bolesti způsobované těmi druhými, o snaze zapadnout do předem definovaných kategorií, nevybočovat z řady, ztratit se v davu, hlavně být nenápadný, nejlépe neviditelný. Kniha o útěcích, těch reálných, i těch skrytých před světem, které si neseme v sobě. O zklamání, o neporozumění plynoucího ze zjednodušování věcí a špatné komunikace mezi sebou, mezi dětmi i mezi dětmi a rodiči. Tohle je kniha pro celou rodinu!
Petra Soukupová opakovaně dokazuje, že je nadmíru skvělým pozorovatelem vnějšího světa, přičemž sahá i do svých osobních vzpomínek, které projektuje zejména do postavy Katky, ale část ji samé najdeme zřejmě v každé z postav, stejně jako část sebe. Nenechat se pohltit strachem z jinakosti, ustát tlak společnosti a přijmout sám sebe bez ohledu na druhé je výzva. Výzva, před kterou stojí každý z nás, tak proč si to musíme dělat těžší? Proč se pomlouvat, posmívat nebo způsobovat bolest? Zase je to dáno vlastní nespokojeností, vlastní nejistotou, funguje to vlastně jako špatně naprogramovaný ochranný mechanismus. Silou si potvrdím vlastní dominanci, ale i tohle vlastně chápu, i když tomu úplně nerozumím. Prostě tohle musíš číst. Respektu zdar!